Laskavost

Téma týdne: Laskavost

Představení tématu týdne

Video na záznam bohoslužby, kde bylo toto téma předmětem kázání.

Představení tématu týdne

Představení

Bohoslužby

Video na záznam bohoslužby, kde bylo toto téma předmětem kázání.

30 Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.


31 Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.


32 Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.

Efezským 4, 30 – 32

Laskavost působí na lidské srdce a často mluví hlasitěji než slova. Laskavost je vlastnost, díky které se podobáme Bohu.

Je přirozené chovat se laskavě k těm, které máme rádi. Laskavost je však především Boží vlastností a Ježíš uvedl, že nebeský Otec je laskavý nejen k těm, kdo ho milují, ale také „k nevděčným“. Ježíš své následovníky vybízel, aby v tomto ohledu Boha napodobovali. Řekl: „Budete . . . dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Lukáš 6:35; Matouš 5:48; 2. Mojžíšova 34:6)

Jsme stvořeni k Božímu obrazu, a proto jsme schopni laskavost projevovat i my. (1. Mojžíšova 1:27) Boha můžeme napodobit tak, že jednáme laskavě s těmi, ke kterým nemáme přirozeně blízko. V Bibli je laskavost uvedena jako součást ovoce, jež je výsledkem působení svatého ducha neboli síly, kterou Bůh používá. (Galaťanům 5:22) Rozvíjet tuto vlastnost tedy můžeme tím, že budeme našeho Stvořitele lépe poznávat a prohlubovat svůj vztah k němu.

Jelikož laskavost je jedním z rysů lidské povahy a navíc si jí Bůh vysoce cení, není divu, že nás vybízí, abychom byli „jeden k druhému laskavými“. (Efezanům 4:32) V Bibli najdeme i tuto připomínku: „Nezapomínejte na pohostinnost“ nebo jinými slovy „laskavost k cizincům“. (Židům 13:2)

Je v dnešním převážně nelaskavém a nevděčném světě možné projevovat druhým — dokonce cizím lidem — laskavost? Co nám v tom může pomoct? A proč bychom se tím vůbec měli zabývat?

Nepostradatelná v Božích očích

Je zajímavé, že potom, co apoštol Pavel mluvil o projevování laskavosti cizincům, řekl: „Díky ní někteří nevědomky přijali jako hosty anděly.“ Dokážete si představit, jaké by to bylo, mít na návštěvě anděly? Pavel v této souvislosti použil výraz „nevědomky“, čímž naznačil, že pokud máme ve zvyku být laskaví k druhým, včetně cizinců nebo těch, které moc neznáme, můžeme být odměněni nečekaným způsobem.

Většina překladů Bible s křížovými odkazy spojuje Pavlova slova se zprávami o Abrahamovi a Lotovi v 18. a 19. kapitole První knihy Mojžíšovy. V obou případech na sebe andělé vzali podobu cizinců, kteří přinášejí důležité poselství. Abrahamovi řekli, že bude mít syna, a Lotovi sdělili, jak se může zachránit při zničení měst Sodomy a Gomory. (1. Mojžíšova 18:1–10; 19:1–3, 15–17)

Když si tyto příběhy přečtete, zjistíte, že jak Abraham, tak Lot projevili laskavost lidem, které neznali. Pravda je, že v těch dobách bylo projevování pohostinnosti cestovatelům a kolemjdoucím — přátelům, příbuzným i neznámým lidem — zvykem a povinností. Mojžíšův zákon Izraelitům dokonce přikazoval, aby nepřehlíželi potřeby Neizraelitů, kteří žili v jejich zemi. (5. Mojžíšova 10:17–19) I přesto je očividné, že Abraham a Lot šli nad rámec toho, co později přikazoval Zákon. Vynaložili mimořádné úsilí, aby cizincům dali najevo laskavost, a byli za to bohatě odměněni.

Abrahamovou odměnou bylo to, že dostal syna. Jeho laskavý čin však přinesl požehnání nejen jemu, ale i nám. Jak? Abraham a jeho syn Izák hráli významnou úlohu ve splnění Božího záměru. Stali se klíčovými články v rodové linii vedoucí k Mesiášovi, Ježíši Kristu. A jejich věrné skutky předstínily, jak Bůh prostřednictvím své nezasloužené laskavosti zajistí lidstvu záchranu. (1. Mojžíšova 22:1–18; Matouš 1:1, 2; Jan 3:16)

Takové příklady působivě ukazují, co Bůh očekává od těch, které miluje, a jak moc si projevů laskavosti cení. Z jeho pohledu nejsou otázkou volby, ale nutností.

Laskavé jednání nám pomáhá lépe poznat Boha

Bible říká, že mnozí v dnešní době budou „nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti“. (2. Timoteovi 3:1–3) Určitě se s takovými lidmi dennodenně setkáváme. To by však nemělo být důvodem pro to, abychom se k druhým nechovali laskavě. Křesťanům jsou adresována tato slova: „Nikomu neodplácejte zlo zlem. Ať všichni vidí, že vám jde o dobro.“ (Římanům 12:17, Bible21)

Můžeme se snažit o to, abychom v projevování laskavosti byli velkorysejší. Bible říká: „Každý, kdo miluje, . . . poznává Boha.“ A jedním ze způsobů, jak můžeme dát lásku najevo, je být laskaví. (1. Jana 4:7; 1. Korinťanům 13:4) Když se k druhým chováme laskavě, lépe poznáváme Boha a jsme šťastnější. Ve svém Kázání na hoře Ježíš prohlásil: „Šťastní jsou laskaví, protože naleznou laskavost. Šťastní jsou čistí v srdci, protože uvidí Boha.“ (Matouš 5:7, 8, Young’s Literal Translation)

Když si nejste jisti, co říct nebo udělat, řekněte nebo udělejte něco laskavého.

Laskavé skutky nemusí nutně stát mnoho peněz ani nezávisí na našich schopnostech nebo fyzické síle. I úsměv, soucitné slovo, nabídnutá pomoc, malý praktický dárek nebo to, že někoho pustíme před sebe ve frontě, může často znamenat hodně. Když si nejste jisti, co říct nebo udělat v určité situaci, řekněte nebo udělejte něco laskavého. Není divu, že Bůh od každého ze svých ctitelů vyžaduje, aby „miloval laskavost“. (Micheáš 6:8)

„Jedno laskavé slovo zahřeje na tři zimní měsíce.“ Toto orientální přísloví výstižně vyjadřuje, že i malá laskavost může udělat mnoho dobrého. Když je za ní správná pohnutka, a zvláště pokud vychází z lásky k Bohu, může zahřát u srdce toho, kdo z ní má užitek, i toho, kdo ji prokázal. A i když laskavý skutek není přijat s vděčností, neznamená to, že byl marný. Má totiž velkou hodnotu v Božích očích. Bible nám říká, že ten, kdo projevuje druhým laskavost, vlastně „půjčuje Hospodinu“. (Přísloví 19:17) Vyhlížejme tedy po příležitostech tuto vlastnost

Odkazy

Další články, zamyšlení, kázání či jiné zdroje

Videa

Odkazy na související videa

Comments are closed.